Více než 1,2 miliardy žáků a studentů ¹ se v průběhu pandemie vzdělávalo z domova. V důsledku toho se způsob vzdělávání dramaticky změnil, výrazně se rozšířila online výuka a vyvinul se větší tlak na školy k adaptaci na digitální technologie. 

Výzkumy ukazují, že online výuka prokazatelně zvyšuje schopnost pamatovat si informace a zabere méně času. Otázkou je, zda bude zavádění online výuky pokračovat i po skončení pandemie a jak takový posun ovlivní celosvětový trh se vzděláváním. Je zřejmé, že online výuka v době pandemie přinesla nejednu výzvu nejen vzdělávacím institucím, ale také každé rodinné domácnosti. Dokážou technologie pomoct?

Nejpalčivější výzvy online výuky

• Digitální propast ve světě je značná
  Online výuka s sebou však přináší i výzvy, které je třeba překonat. Někteří studenti, kteří nemají spolehlivý přístup k internetu a technologiím, mohou mít problémy s účastí v digitálním vzdělávání. Tento rozdíl je patrný napříč zeměmi i příjmovými skupinami v rámci jednotlivých zemí. Například zatímco podle údajů OECD má 95 % studentů ve Švýcarsku, Norsku a Rakousku k dispozici počítač, který mohou používat ke školní práci, v Indonésii je to pouze 34%. Některé školy a vlády sice poskytují digitální vybavení znevýhodněným studentům, jako například v Novém Jižním Walesu v Austrálii nebo v Nizozemsku, avšak  stále existují obavy, že pandemie prohloubí digitální propast.
• Technologická schopnost učitelů pokulhává
  Schopnost učitelů využívat technologie se značně liší. V průměru bylo dle výzkumu OECD pouze 65% patnáctiletých žáků ² zapsáno ve školách, jejichž ředitelé uvedli, že učitelé mají potřebné technické a pedagogické dovednosti k začlenění digitálních zařízení do výuky. Dalším klíčem k úspěchu k přechodu na online výuku byl čas. Přibližně 60 % ředitelů škol ³ uvedlo, že učitelé mají dostatek času na přípravu výuky s integrací digitálních zařízení.
• Studenti nemají klidné prostředí k učení
  Výzvou mohou být také nepříznivé domácí podmínky ke studiu. Pro některé žáky nejsou doma k dispozici ani základní prostředky pro učení. V průměru zemí dle OECD nemá 9 % patnáctiletých studentů ⁴ doma klidné místo ke studiu. Rakousko ⁵ kvůli tomu například zavedlo školní psychologické poradenství, které je k dispozici telefonicky nebo e-mailem i ve večerních hodinách a o víkendu, a to ve 23 různých jazycích i pro studenty, kteří nemluví německy.
• Soukromí stále není priorita
  Množství shromažďovaných informací s růstem digitálních technologií neustále roste a spolu s tím roste i nebezpečí úniku dat. Obavu studentů při přechodu na online výuku způsobily i souvislosti s používáním proctoring softwaru při skládání online zkoušek. Studenti Amsterdamské univerzity podali žalobu na správní radu univerzity v souvislosti s používáním proctoring softwaru a vyžadovali možnost odmítnout jeho používání kvůli ohrožení soukromí. Studenti vnímali proctoring jako invazivní formu sledování, která odhaluje jejich nejosobnější místo – často jejich ložnici s osobními předměty, případně náboženskými artefakty. Takové nástroje by se podle nich měly používat pouze tehdy, když je to nezbytně nutné a není možné zvolit jiné řešení.⁶ A svým způsobem měli pravdu. Digitální nástroje mají své opodstatnění pouze pokud uživatelé vědí, co systém dělá a proč, mají možnost ovlivnit rozsah sbíraných dat a nesbírají se data, která k tomuto účelu neslouží. ⁷

Pro starší studenty je online výuka efektivnější 

Existují důkazy, že pro studenty, kteří mají přístup ke správným technologiím, může být online výuka v řadě ohledů efektivnější. Některé výzkumy ukazují, že studenti si při učení online zapamatují v průměru o 25-60 % více látky ⁸ než ve třídě. To je způsobeno především tím, že se studenti mohou učit rychleji online. Online výuka vyžaduje o 40-60 % méně času ⁹ na učení než ta tradiční, protože se studenti mohou učit svým vlastním tempem, vracet se zpět, přeskakovat nebo urychlovat tempo výuky podle vlastních potřeb.

Efektivita online učení se nicméně liší v různých věkových skupinách. U mladších dětí je větší potřeba strukturovaného prostředí, protože jsou snadněji rozptylovány. K dosažení plného přínosu online výuky je zapotřebí snaha o zajištění struktury a napodobení fyzické výuky prostřednictvím různých nástrojů pro spolupráci a metod zapojení. 

Investice do technologií ve vzdělávání i nadále porostou

Již před koronavirovou pandemií došlo k vysokému růstu a častějšímu využití vzdělávacích technologií, přičemž celosvětové investice do EdTech dosáhly v roce 2019 výše 18,66 miliardy dolarů a celkový trh s online vzděláváním by měl do roku 2025 dosáhnout 350 miliard dolarů. ¹⁰ Ať už se jedná o jazykové aplikace, virtuální výuku nebo software pro online vzdělávání, od začátku pandemie došlo k výraznému nárůstu jejich využívání.

Role vyučujících

V důsledku pandemie se změnily dva zásadní faktory. Zaprvé se ukázalo, že je nezbytná úprava stylu výuky. Učitelé museli přizpůsobit své postupy a být kreativní, aby studenty zaujali. Za druhé, pandemie změnila způsob, jakým učitelé rozdělují svůj čas mezi výuku, práci se studenty a administrativní úkoly. Podle průzkumu, který v Brazílii provedl Instituto Peninsula, se 83 % učitelů nepovažovalo za připravené na online výuku, 67 % bylo úzkostných, 38 % se cítilo unaveně a méně než 10 % bylo šťastných nebo spokojených. ¹¹ Pandemie zdůraznila potřebu flexibility a více času na interakci mezi žáky a učiteli. Například v Estonsku byla učitelům poskytnuta autonomie při úpravě učebních osnov, plánů hodin a jejich časové dotace. 

Co z toho vyplývá?

Díky pandemii byl ve školství po celém světě zdůrazněn význam dovedností jako je flexibilita a přizpůsobivost. Technologie v tom hrají obrovskou roli a je klíčové využívat jejich potenciál. Nabízejí školám způsob, jak pracovat chytřeji, efektivněji a využít tak lépe časovou kapacitu. Ať už se jedná o bleskovou docházku při výuce a lépe strukturovaná data, tak i o menší administrativní zátěž při online testování.

Johana Šperlová

Product Manager